Kolorit Jezerky dotváří malá přehrada na dně údolí Vesnického potoka. Vodní nádrž dokonale splynula s okolním prostředím a na území přírodní rezervace nepůsobí ani trochu nevhodně.
Na mapách je označena jako vodní nádrž Jezeří. Na Vesnickém potoce ji nechal v letech 1902-1904 postavit kníže Mořic (Moritz) Lobkovic (žil v letech 1831-1903), tehdejší majitel zámku a panství Jezeří. Přehrada byla na jeho počest původně nazvána Mořicovou přehradou (Moritz Talsperre). Stavba tehdy stála půl miliónu korun.Tížná hráz přehrady, zděná z lomového kamene, vyklenutá proti vodě je celkem 23 m vysoká (do toho se počítá i podzemní část; maximální výška nad terénem je jen 17,5 m), v koruně 86,4 m dlouhá a 4,02 m široká. Hráz zadržuje až 58 850 m kr. vody. Zatopená plocha měří 6 425 m kr.. Hladina vodní nádrže leží v nadmořské výšce 470,6 m. Přehradní jezero je 110 m dlouhé dosahuje hloubky až 17,6 m. Průměrně nádrží proteče 0,031 m kr/s; voda sem přitéká z území o rozloze 2,81 km čtv. K přehradě také patří vodojem, pseudoklasicistní úpravna vody a domek hrázného, postavené společně s přehradou zhruba 800 m pod hrází, poblíž někdejší silnice do Jezeří.
Vodní nádrž zásobovala od roku 1904 Kundratice, Nové Sedlo, Jezeří, Ervěnice a Holešice (dnes žádná z těchto obcí neexistuje, všechny padly za oběť těžbě uhlí). Obyvatelé obcí u Bíliny měli předtím s pitnou vodou neustálé potíže. Například v Novém Sedle bylo jen několik studní a v sušších obdobích se používala voda z řeky Bíliny. Ta se již tehdy příliš nehodila k pití a důsledkem bývala častá onemocnění tyfem. Situace se vyřešila až vybudováním přehrady, která vodou zásobovala i lobkovický pivovar v Novém Sedle. Normálně stačila voda pro všechny, pouze v letech 1929 a 1934, kdy bylo abnormální sucho, musel být její odběr omezován. Kvalita vody je i dnes velmi vysoká, většina ukazatelů vyhovuje i požadavkům pitné vody pro kojence. Přehrada je proto využívána k vodárenským účelům dodnes - zásobuje i část Jirkova. Z tohoto důvodu je v bezprostředním okolí nádrže pásmo hygienické ochrany. Hráz přehrady není volně přístupná a také komunikace a prostory v blízkosti vodní nádrže jsou trvale uzavřeny i pro pěší. Celá východní a severní strana je oplocena. Stavba k státem chráněným technickým památkám - je součástí památkově chráněného areálu zámku Jezeří.
| Přehrada Jezeří |
Vesnický potok, na němž byla přehrada postavena, se též dříve nazýval Lesní nebo také Červený. Pramení poblíž myslivny Červená Jáma, ústí do Bíliny u Vysoké Pece. Dolní část toku přeložena v důsledku těžební činnosti (původně ústil do Bíliny až u Dřínova). Krátký svahový tok vytváří typické erozní údolí s příkrými svahy - prý jedno z nejstrmějších v Krušných horách - jeho průměrné stoupání je 14,8 %. Potok teče ve směru největšího spádu, překonává výškový rozdíl 480 m a v místech, kde opouští území rezervace, dosahuje délky 3,25 km. O Vesnickém potoce se tvrdí, že je zlatonosný.
Dalším stálým, i když mnohem menším vodním tokem na území Jezerky je Chmurný potok. Vzniká z několika potůčků nad severozápadní hranicí NPR Jezerka a teče přímo dolů po západním svahu údolí lesním oddělením 88 a 89 nazývaným Macecha. Ústí zleva do Vesnického potoka těsně před jeho vtokem do soustavy zařízení pro zachytávání nečistot nad přehradou.
LITERATURA
Binterová, Z.: Zaniklé obce Chomutovska IV, Okresní muzeum v Chomutově,
Chomutov 1998