Hraběcí kaple

Po pravé straně silničky vedoucí od zámku Jezeří do Černic stojí v lese blízko okraje hnědouhelného dolu zbytky lobkovické hrobky, známé pod názvem Hraběcí kaple. Kdysi v těchto místech bývala paseka, nedaleko tekl Šramnický potok a vedla tudy turistická zeleně značená cesta z Dřínova k zámku. Dnešní realita je poněkud jiná...
Hraběcí kapli projektoval v barokním slohu známý architekt vídeňského dvora Andreas Altomonte (žil v letech 1699-1780). Její stavbu vedl v roce 1753 stavitel Hauptvogel z Roudnice. Potřebný kámen byl získáván v kamenolomu na Salesiově výšině (v lese mezi Loučnou a Osekem). Kaple ale nebyla nikdy dokončena; přesné důvody nejsou známy. Měla prý připomínat zánik Popelovců, jedné z rodinných větví Lobkoviců, kteří vlastnili zámek Jezeří v letech 1623 až 1722. Do dnešní doby se z kruhové stavby s předsíní zachovaly obvodové zdi.

Hraběcí kaple, pohled od severu, jaro 2002. Levá část snímku zachycuje vstupní portál.

Pověst vysvětluje okolnosti vzniku a příčiny nedostavění Hraběcí kaple trochu jinak. Podle ní jeden z majitelů zámku Jezeří z rodiny Lobkoviců chtěl v blízkosti zámku postavit kapli, v ní zpřístupnit věřícím svatý trn a založit tak nové poutní místo. Jeho plán mu ale nebylo dopřáno uskutečnit. Při prohlídce staveniště ho totiž zasáhl padající kámen tak nešťastně, že hrabě krátce po úrazu zemřel. Jeden z jeho potomků se rozhodl pokračovat ve výstavbě kaple a nechal k tomuto účelu porážet stromy na nutné stavební dřevo. Osobně této práci přihlížel a to se mu stalo osudným. Byl povalen a smrtelně zraněn právě poraženým mohutným dubem. Opětovné neštěstí se všeobecně pokládalo za vyšší pokyn ponechat relikvii, svatý trn, v zámecké kapli. Představy utkvěly v rodině Lobkoviců natolik, že žádný z jejích členů se již nesnažil v započatém díle pokračovat, a kaple proto zůstala nedokončena. Z kmene onoho dubu byl přivolaným řezbářem vyřezán krucifix a postaven na místě neštěstí společně s kapličkou (ta se poblíž Hraběcí kaple opravdu nachází). Později byl tento umělecky cenný kříž přenesen do nově opravené zámecké kaple.

Literatura:
Foitschek, J.: Pověst o Hraběcí kapli in Kulturní kalendář Mostecka 1966, č. 3, str. 27-28
Konečný, L. J.: Tajemná zřícenina (Hraběcí kaple pod zámkem Jezeří) in Kulturní kalendář Mostecka 1965, č. 12, str. 26