Červená Jáma

Toto místo má docela zajímavou historii. Pojmenování Červená Jáma pochází již ze středověku a vzniklo pravděpodobně podle načervenalé barvy břehů a den zdejších vodních toků. Toto zbarvení je způsobeno železnou rudou, konkrétně hematitem (krevelem). Jeho ložiska zde byla objevena a těžena již v 16. století. Ruda se těžila převážně z jam a mělkých úpadnic. Myslivna tu byla postavena až mnohem později, nejspíše někdy před polovinou 19. století. Dříve se tomuto místu říkávalo též Červená rokle, německy Rothe Grube.

Červená Jáma - pohled na hájovnu a místa, kde se kdysi rozkládala hornická osada, jaro 2002. Vyfoceno z vrcholu kopce Homolka (844 m), ležícího zhruba 0,5 km jihovýchodně od myslivny. V pozadí v pravé části snímku úbočí Medvědí skály.

Nejstarší zprávy o dolování v Červené Jámě pocházejí z let 1557 a 1558; pracovalo se tu však jistě i dříve, pravděpodobně již někdy po roce 1520, tedy v době, kdy se začalo rozvíjet hornictví v Hoře Svaté Kateřiny a jejím okolí. V letech 1557 až 1585 zde vystřídalo několik těžařů (je jich známo celkem pět), kteří zřejmě dolovali na několika různých místech v okolí, což dokládají i názvy dolů (na Jezerce v Kundratické roklině, Rotterfundtgrub, na Širokém vrchu).
Třicetiletá válka zdejší důlní provoz zlikvidovala, těžba se začala pomalu obnovovat teprve po jejím skončení. Až do roku 1652 probíhaly těžební práce v poměrně malém rozsahu; zmíněného roku doly koupil August Rothe, důlní podnikatel ze Saska; ten chtěl využít zvýšené spotřeby železa, kterou vyvolala válka. Nechal upravit cestu do Nové Vsi a vše připravit k zahájení těžby. K tomu ale nedošlo, neboť náhle zemřel. Protože se dědicové vzdali majetkového práva, doly připadly vrchnosti, konkrétně Janu Adamovi Hrzánovi z Harasova, majiteli červenohrádeckého panství, v době pobělohorské pak Lobkovicům.

Přece jen však Červenou Jámu čekala doba rozkvětu - a ta nastala po roce 1682 za Ferdinanda Viléma z Lobkovic, majitele panství Jezeří a Novosedly. Tehdy se zde začala těžit ruda v takovém množství, že zde - pravděpodobně během roku 1685 - vznikla dosti rozsáhlá hornická osada. Vrchnost tu nechala postavit obydlí pro rodiny, které se zde usadily, nechyběla ani budova, v níž se havíři mohli posilnit, občas se rozveselit tancem nebo oslavit narození nového občánka (tak nazývá hospodu starší regionální literatura).
Ruda z Červené Jámy i z dalších okolních ložisek se svážela dolů do Karolinina údolí (starší název pro údolí Kundratického potoka), kde stávala vysoká pec. Protože veškeré práce obstarávali poddaní z jezeřského panství i ze vzdálenějších vesnic, byla poblíž pece zřízena jakási ubytovna pro dělníky. Časem zde bylo postaveno několik dalších domků a pro vzniklou osadu se vžil název „u vysoké pece“. V průběhu let se osada u pece rozrostla a vznikla z ní dnešní vesnice Vysoká Pec.
Osud hornické osady v Červené Jámě byl ale jiný. Neudržela se na dlouho, protože zdejší doly nevynášely tolik, kolik se původně předpokládalo. Těžba postupně upadala a s tím souvisel i odchod obyvatelstva, který byl zřejmě postupný. Uvolnění pracovníci se i s rodinami stěhovali právě do Vysoké Pece. Červená Jáma úplně zaniká v roce 1710 nebo 1711; poslední zmínkou o ní je zápis o narození dítěte ze 4. května 1710.

Chybějí jakékoli doklady o tom, jakého složení byla zdejší ruda a jaké výnosy doly poskytovaly; lze však soudit, že výsledek nebyl příliš valný, neboť Červená Jáma leží v místech, kde jsou rudná ložiska jen řídce rozptýlena. Zrudnění ve zdejší oblasti je vázáno na příčné trhliny a dislokace v ortorulách a granitoidech. Na povrchu terénu se takovéto partie prozrazují intenzivním krvavě červeným zbarvením. Podle toho byla také ložiska v minulosti vyhledávána. Dodnes lze v údolí Vesnického potoka a v blízkosti zámku Jezeří najít stopy po dolování, konkrétně staré, převážně zavalené štoly, pozůstatky tavicích pecí; byly ovšem nalezeny i zbytky, které připomínají vodní hamry, jejichž pomocí byla ruda drcena. Některé z těchto pozůstatků jsou evidovány jako technické památky.

LITERATURA
Doležal, J.: Železné doly v Červené jámě I, II in Kulturní kalendář Mostecka 1961, číslo 1, str. 6 - 7, číslo 2, str. 9 - 10
Foitschek, J.: Červená Jáma in Průboj 1979, ročník 31, číslo 188 (11.- 12.8.)